Využívání zdejšího vydatného pramene jako zdroje pitné vody pro obyvatelstvo započalo v roce 1880, kdy se obyvatelé nedaleké obce Sitné rozhodli podchytit pramen. Vystavěli podzemní shromažďovací nádrž z pískovcových kvádrů. Voda z podzemní nádrže pak byla na voznicích rozvážena do jednotlivých domácností na Sitné. Zdejší obyvatelé od této doby nemuseli již jezdit pro vodu až do Starých Tupadel. Za deset let, tj. v roce 1890, ke stejnému kroku přikročili i obyvatelé obce Horní Zimoř. Ti studánku - podzemní nádrž na vodu - vybudovali výše ve svahu a dále od silnice na Sitnou. Studánku postavili jako hluboký sklep. Samotná shromažďovací podzemní nádrž byla vytesána ve skále. K ní vybudovali schodišťovou chodbu z pískovcových kvádrů. Obyvatelé Sitné i Horní Zimoře si své studánky chránili a odmítali umožnit přístup obyvatelům jiných obcí. Obyvatelé osady Nové Tupadly, která se nachází nedaleko Studánek, jezdili až do roku 1927 do Starých Tupadel pro vodu. Teprve až v tomto roce přistoupili k vybudování podzemní nádrže na pitnou vodu. ve ¨Studánkách¨. Novotupadelskou studánku postavili asi 5 m pod Zimořskou studánkou. Objev pramene v tomto místě byl zcela náhodný. Jednou, když dcera pana Heideho z Nových Tupadel šla na ¨procházku¨ do Studánek se svým milým, zjistila, že její sukně je promáčená. Brzo jí došlo, že se právě zde nachází pramen. S radostnou zprávou se vrátila domů a hned vše vypravovala svému otci. Za krátký čas obyvatelé Nových Tupadel vzali nářadí a šli si vybudovat vlastní studánku. Postavili menší podzemní nádrž z pískovcových kvádrů na zadržování vody. Pro vodu si nejdříve jezdili voznicemi. Mladá dívka od Heidů, která pramen objevila, vymyslela, jak přivézt vodu až do Nových Tupadel. Problémem bylo, že Novotupadelská studánka byla vysoko ve svahu. Klasické vedení vody v tomto případě nebylo možné, jelikož voda musela překonat rokli a přes další svah se dostat do Nových Tupadel. Napadlo ji, že voda může překonat rokli na základě tzv. spojitých nádob (neustálá cirkulace vody ve vodovodním potrubí). V Nových Tupadlech byla ještě postavena shromažďovací nádrž na neustále přitékajicí vodu ze Studánek. Z této nádrže pak voda pokračovala do jednotlivých domů v Nových Tupadlech. Tento obdivuhodný technický projekt funguje po rekonstrukci v 80. letech 20. století do dnešních dob.
Sitenská a Zimořská studánka přestávala během první poloviny 20. století být využívána obyvateli Sitné a Horní Zimoře, jelikož našli daleko bližší zdroj pitné vody. Ještě do 50. let 20. století někteří obyvatelé těchto obcí vodu ze Studánek využívali. Nakonec však byly studánky (tj. Sitenská a Zimořská) opuštěny, což vedlo k jejich následnému zchátrání (zvláště Sitenská studánka dopadla nejhůře, po utržení levého svahu byl vchod do ni z větší části zasypán). Původně téměř bezlesé okolí se změnilo v akátový prales. Svému účelu sloužila dále pouze jen Novotupadelská studánka. Jako zdroj pitné vody byla Novotupadelská studánka využívána až do 90. let 20. století, kdy ji nahradila pitná voda ze Mšena. Nadále je však tato voda alespoň používaná jako užitková voda.