Stručné dějiny Nových Tupadel

Historie osady Nové Tupadly (Neu Tupadl) se započala psát v době kolem roku 1790, kdy ji založil hrabě Hartmann. V roce 1801 se Nové Tupadly stávají součástí rozsáhlého liběchovského panství úspěšného podnikatele z Českých Budějovic Jakuba Veitha. Ten se zde z důvodu lepší správy rozsáhlých hlubokých lesů v členité pískovcové krajině rozhodl vybudovat větší počet hájoven. Tak v Nových Tupadlech vznikla v roce 1821 hájovna, kterou postavil Čech Jan z Jestřebic.Po smrti Jakuba Veitha panství zdědil jeho syn Antonín, štědrý podporovatel umění, vědy a kultury. Jeho sídlo, zámek v Liběchově, se stalo důležitým centrem českého národněkulturního života tehdy v silně německé oblasti. V roce 1837 se Veith dokonce rozhodl vybudovat tzv. Slavín, památník českých dějin (s jeho stavbou započal roku 1846) nad německou obcí Tupadly. Tzv. Česká Walhalla se stala poutním místem národně smýšlejících Čechů. Ale zpět k samotným dějinám Nových Tupadel. V prosinci 1817 byl vydán patent o zavedení nové berní soustavy, jejím základem se měl stát přesný soupis pozemků, a to na základě přesného trigonometrického měření, tzv. stabilní katastr. Samotné měření však probíhalo velice pomalu, až téměř do poloviny 19. století. Na panstvích v Čechách a na Moravě se začali objevovat geodeti. Objevili se i na Liběchovsku, a to v roce 1843. Mezi skupinou zeměměřičů zde byl Anton Heide, kterému se údajně hned zalíbilo pěkné údolí pod vrchem Šitol (295 m). Usadil se zde natrvalo a jeho potomci zde žili až do poloviny 20. století.

Do Nových Tupadel přicházely postupně další rodiny, v naprosté většině německého původu (např. Halmel, Langer, Schneider, Broche, Polivka, Richter). Kolem roku 1840 zde žilo téměř 50 obyvatel. Revoluční roky 1848–1849 přinesly zrušení poddanství, správa nad obyvatelstvem přešla na stát. Osada Nové Tupadly byla součástí Starých Tupadel, které patřily do okresu Štětí a od roku 1869 pod okres Dubá v Litoměřickém kraji. Tehdy v Nových Tupadlech bylo 8 domů, později 10 domů, ve kterých žilo 50 osob. Farou patřily vždy pod nedalekou Vidim. Počet obyvatel se zde ustálil přibližně kolem roku 1900, kdy zde žilo 42 obyvatel v 9 domech. Nové Tupadly se staly poměrně prosperující obcí, a to díky velkému pěstování výnosného chmele, tzv. dubského zelenáče. Z této doby se na kraji pískovcového skalního města nedaleko osady zachovala ve skále vytesaná sušárna chmele. V roce 1906 si zdejší obyvatelé postavili dosud stojící malý křížek uprostřed osady, vedle kterého stála dřevěná zvonička. Od roku 1927 byla do osady přivedena z lesa nedaleko silnice na Sitnou pitná voda (z tzv. Studánek), tak odpadla zdlouhavá cesta s voznicemi pro vodu do Starých Tupadel. Jak uvádějí statistiky, v roce 1936 bylo v Nových Tupadlech 9 domů, ve kterých žilo 39 obyvatel (36 Němců a 3 Češi). Velkou změnu nejen co do správních poměrů přinesl podzim 1938. Československo bylo nuceno odstoupit pohraniční oblasti, převážně osídlené německých obyvatelstvem. Nové Tupadly se staly součástí tzv. říšské župy sudetské. Zdejší obyvatelé, narozdíl od městských center, však zájem o politiku příliš neprojevovali, žili a tvrdě pracovali jako doposud. S koncem druhé světové války přišlo i řešení tzv. německé otázky v Československu. Bylo ujednáno, že německé obyvatelstvo bude v naprosté většině z území Československé republiky odsunuto. Toto rozhodnutí samozřejmě výrazně poznamenalo téměř zcela německé Nové Tupadly. Během roku 1946 byla většina zdejších obyvatel odsunuta do východních oblastí Německa. Ale již roku 1945 do Nových Tupadel přicházejí noví obyvatelé českého původu (Gorner, Kačírek). Nové Tupadly však přesto upadaly, několik domů zcela vyhořelo a zaniklo, také sem přicházejí „zlatokopové“, kteří během několika měsíců rozkrádají zbylé majetky bývalých německých obyvatel. Dalším tragickým mezníkem v dějinách Nových Tupadel byly události po roce 1948.

Kolektivizace zemědělství během krátké doby výrazně narušila tradiční vesnickou strukturu. Konfiskace lesů a polí, které byly svěřovány státnímu statku ve Vysoké u Mělníka, vedla jen k dalšímu úpadku Nových Tupadel. Nové Tupadly se postupně změnily v rekreační obec a snad jen díky tomu nezanikly. Od roku 1950 až do roku 2002 patřila osada pod okres Mělník. V roce 1976 se území obce stalo součástí nově vzniklé Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Teprve od roku 1989 jsou Nové Tupadly elektrifikovány a od druhé poloviny devadesátých let 20. století mají také nový přívod pitné vody ze Mšena a telefonní spojení. Dnes osadu spravuje Obecní úřad v Želízích. Nové Tupadly mají po několika letech opět trvalé obyvatele.

Pavel Muchka